Podívejte se na svět fitness a podnikání očima Jana Cahy, majitele Fitness Institutu a osobnosti čes
Jan Caha je jednou z neuvěřitelně energických, kreativních a cílevědomých osobností, která inspiruje lidi a odborníky ve svém okolí. A náš Wellspace tým mezi toto publikum rozhodně patří. Proto jsme se už nemohli dočkat, až s vámi budeme moct tento rozhovor sdílet.Jak nám Jan v rozhovoru prozradil, jedná se o jeho vůbec první podnikatelský rozhovor!
Proto se rozhodně připravte na pořádnou dávku reálného příběhu podnikatele, který každý den i noc (prozradíme vám i kolik času Jan věnuje spánku, abyste věděli, že všechno je možné!), aktivně přispívá ke zlepšování zdraví a vzdělávání komunity v celé České republice.Nejen svým zapálením pro svou práci a životním stylem, který vede, dokáže vytvořit okolo sebe (online či offline) energii, kterou inspiruje své okolí.
A to v kombinaci s usilovnou prací a pravidelností dělá divy…ale víc vám už nebudeme v úvodu prozrazovat :)
Tak hurá na čtení…doporočujeme, abyste si nenechali ujít ani slovo!
Stojí to za to 👀👇🏻🏆
1. Jaká byla vaše cesta k fitness, kulturistice a celkově k životnímu stylu, který vás naplňuje?
Moje cesta k fitness nebyla zřejmě ničím výjimečná. Jako mladý chlapec jsem viděl pár fotek kulturistů u svého bratrance v pokoji a zároveň trpěl úpěnlivou snahou „vypadat“ a líbit se mladým slečnám, až do té míry, že mě to stálo pár let v zajetí poruchy příjmu potravy.
To se sice může zdát jako ne zrovna šťastné období (a taky nebylo), ale na druhou stranu jsem se začal o výživu a trénink alespoň maximálně zajímat – vzdělával jsem se v tréninku, vzdělával jsem se ve výživě, četl hodně knížek, a učil jsem se o pocitech a fungování těla ovlivněného příjmem (nebo nepříjmem) potravy.
Jednoduše, toto ne zcela šťastné období trvající 6 let mě vlastně „fitnessově“ vytvořilo a dovedlo k prvním soutěžím, celému fitness průmyslu a přivedlo ke studiu na vysoké škole.
2. Většinou cesta k naším cílům není přímočará a je plná náročných výzev, kterým musíme čelit. Vzpomínáte si na momenty, kdy jste pochyboval a nedokázal najít tu správnou cestu? Co vám pomohlo se z této situace dostat?
Myslím, že bez drobných zádrhelů se to nemůže obejít nikdy. Žili bychom v ideálním světě, a to rozhodně nežijeme. Navíc, „pád“ je nejlepším učitelem toho, jak začít zase růst a zvednout se, a hlavně čemu se přístě vyhnout.
Pokud bych hovořil o sportovní kariéře, tak to byl hned třetí rok v kulturistice, kdy jsem pochopil, že na juniorské a mužské úrovni je cesta k úspěchu spojena s dopingem, a právě takový sportovci mě už nyní poráží. Měl jsem dvě možnost, začít „sypat“ anebo jít někam, kde se vysloveně hlásím k tomu, že jsem čistý a chci dělat sport čistě. Šel jsem tedy do naturální kulturistiky, což bylo sportovně jedno ze zásadních rozhodnutí. V kariéře naturálního kulturisty, dnes již classic physique závodníka dnes pokračuji nadále. Tím že na profi scéně máme soutěže jen v USA, tak je to i příjemně spojené s mým oblíbeným cestováním.
Co se týče podnikání, tak ano. Netvrdím, že je to jednoduché, a asi největší zkouškou Fitness Institutu bylo to, když jsme „rozváděli“ firmu a vykupoval jsem podíl od svého spoluzakladetele, který sice měl minoritní podíl, ale zastával práci, které jsem nerozuměl.
Od té doby to bylo jen na mě, a tak jsem se učil zcela novým věcem, které jsem do té doby nedělal. Nicméně i po čase to hodnotím jako zásadní krok k tomu, že jsme hned o rok později dokázali obratově vyrůst o 40 % a podobným tempem rosteme vlastně i každým rokem.
A jestli mám pochybnosti o tom, co děláme nebo dělám? Ano, každodenně, ale každodenně se také přesvědčuji o tom, že to, co děláme ať jako Fitness Institut, nebo jako já sám, je správné. Ale také o tom, že dokážeme být stále lepší a lepší.
3. Jaký je váš kreativní proces, proces příprav a proces tvorby projektů v rámci podnikání? Zapisujete si věci, brainstormujete či hned jak dostanete nápad, tak jej realizujete?
Popravdě, mám určité kreativní a méně kreativní části roku. Vždy dle toho, jak moc práce aktuálně máme. Takže takový refresh mých nápadů nebo jejich největší boom je okolo Vánoc, a hlavně v letním období, kdy se snažím, abychom alespoň jeden a půl měsíce vůbec neškolili, užívali si tepla a sluníčka a měli možnost dát práci nový impuls.
Já sám mám v práci vždy taková „vnuknutí“ nebo rozsvícenou žárovku, která většinou blikne přes noc, během spánku nebo brzo ráno, když jezdím na spinneru a posílám první maily.
Hodím nápad na papír nebo do mailu, a pošlu ho dál. Dělám takový, buď menší nebo větší, zmatek nekonkrétnosti nebo zcela konkrétního bodu, a mám kolem sebe naprosto skvělé lidi, kteří již dokáží ten nápad dotáhnout a zrealizovat tak, aby fungoval.
Funguji dobře jako vizionář, „hlídač konceptu“, ale jsem ten nejhorší tabulkář, kterého jste kdy viděli. Takže nemám přesně seřazené složky, deníčky polepené barevnými papírky, ale takovou kupku myšlenek, které předhodím svým kolegyním, aby ji setřídily a zprocesovaly do finální podoby.
Samozřejmě, co se týče strategických rozhodnutí, tak ty jsou na mě, ale konzultujeme je a brainstormujeme v kolečku 4-6 lidí z nejvyššího managementu, kteří mají co mluvit do konečného konceptu a výstupu Fitness Institutu.
4. Jste talentovaný ve více oblastech od podnikání až po samotnou kulturistiku či online prezentaci vašeho osobního brandu. Byl jste vždy takový nebo jste se v některých oblastech musel vypracovat? Jak se říká, že talent bývá v menšině a je potřeba pravidelná a tvrdá práce…
Určitě bych neřekl, že mám na něco závratný talent. Je to hlavně o práci, a spíše bavením se prací, kterou děláme. I když, když už jsme u toho talentu…
Během let v kulturistice jsem získal dojem, že „nějaký“ talent musím mít, a to alespoň dědictví postavy po svém otci. Hormonálně bych řekl, že je to mu ale právě naopak. Často na to narážím u slov: „vypadáš skvěle, skvělá genetika, skvělý talent“. Možná to tak vypadá, ale uvědomte si…cvičím 16 let. Na tu dobu vypadám sakra špatně ☺
Co se týče podnikání a prezentace sebe sama, tak nevím, zda se v tom dá hledat vůbec nějaké nadání. Ano, vždy jsem byl jeden z vůdčích leaderů „vesnických dětských gangů“, nebo fotbalového teamu, ale během střední a vysoké školy jsem byl spíše introvertem a typickým „nemluvou“, což není dobrá vloha pro podnikání. Takže bych řekl, že je to vždy spíše o nějakých zásadních změnách v životě, což pro mě bylo to, když jsme začal dělat učitele na střední škole, ale také i ve vnímání života a role ve společnosti, nalezení hnacího motoru k seberealizaci (což je neuvěřitelné klišé), anebo uvědomění toho, že vlastně dokážete být prospěšní i společnosti, a nejen sami sobě.
Pro co talent mám, nebo si to alespoň myslím, tak je to výběr lidí do Fitness Institutu. Mimo pár zaškobrtnutí jsem vždy potkal skvělé lidi, kteří s námi vydrželi, nebo drží, dlouhou dobu, a právě oni jsou Fitness Institutem tak, jak jej znají naši studenti. Za to jim moc děkuji.
5. Kdybyste mohl, co byste poradil svému mladšímu já?
Jednoduše bych ho otočil, silně nakopl do zadku a zakřičel: „neboj se“. Neboj se realizovat svoje vize, myšlenky a cíle a neříkej si: „pustím se do toho až…“, protože pak zjistíš, že se z téhle věty stane „pustím se do toho až BUDE POZDĚ“!
Podnikáte už několik let a prošel jste si určitě i náročnějšími rozhodnutími. Jakou podnikatelskou radou se řídíte?
Možná jen „Pracuj s pozitivními lidmi a lidmi, kteří sdílí tvoje ideály a vize“. Nesnáším „negáče“, a tak bych je nesnesl ani ve firmě. Potřebujeme a chceme pracovat pozitivně, vidět možnosti a ne „nemožnosti“, a to je dle mého zásadní zjištění a pravidlo, které jsem získal.
To druhé je, že ne vždy je nutné fungovat příliš demokraticky, vše konzultovat a upravovat tak, aby se líbilo všem. Dělali jsme to takto v začátku podnikání, a stálo nás to to, že jsme byli zabrzdění.
Rozhodovací proces byl zbytečně zdlouhavý a byli jsme nepružní v reakci na to, co po nás žádali studenti nebo frekventanti kurzů. Nyní si nechávám některá strategická rozhodnutí posvětit, nebo získávám názor kolegů. Většinu z nich ale dělám sám a pouze o nich informuji stylem, „od září to bude tak a tak, protože si myslím, že nám to pomůže…“. Většinou to opravdu pomůže, a když je to úplná blbost, tak jsme to alespoň zkusili a ten trh nás „vykoupe“ sám.
6. Při výsledcích, kterých dosahujete, musíte mít rozhodně správně nastavené cíle. Jak si je stanovujete v rámci osobního rozvoje i sportovních výkonů?
Strašně rád bych se zde vyhnul takovým těm klasickým motivačním hláškám a citátům jako „musíš mít cíl, abys věděl, jaká je cesta“ a podobně.
Ano, rozhodně je dobré vědět, kam směřujete, jak v podnikání, tak i ve sportu. Co se týče sportu, je to jednodušší, je zde datum soutěže, které nestanovujete vy, a tak vás to částečně zbavuje zodpovědnosti, protože se jen a pouze podřídíte, připravíte, a už po těch letech tréninku a soutěží víte (mám jich za sebou okolo 50), jak celý proces bude vypadat.
V podnikání to tak není. Tam musíte hnát sami sebe, a to je pro mnoho lidí dost náročné. Můžete mít cíl, vizi, metu, kam se chcete dostat, ale ta se po cestě desetkrát změní, upraví, možná se úplně otočí nebo zanikne.
Takže ano, i tady je zásadní mít cíl, ale daleko důležitější je nemluvit jen o tom, že makáte pro ty a ty cíle, ale opravdu makat a makat.
Ten cíl se vystříbří postupem času téměř „sám“.
7. Co nebo kdo vás inspiruje při vaší „práci“?
Skvělý point, přesně tak, není to práce. Je to prostě zábava, která se stává v určitém bodě obživou, ale ona zábava nezaniká. Hledat inspiraci v současné době je čím dál těžší. Fitness trh a zájmy celé fitness komunity jsou neuvěřitelně roztříštěné a těžko se v nich hledá nějaký dlouhodobý trend, a tak se snažím sledovat novinky, nové studie a moderní trendy, které budeme moci překlopit do naší práce a nabídky.
Co se týče onoho „motoru“ do podnikání, tak se snažím pročítat si příběhy lidí a podnikatelů, nejčastěji v magazínu Forbes, různých denících, novinách anebo kdekoliv v médiích. Inspirují mě osobnosti jako Karel Gott, Leoš Mareš, Petr Ludwig, Arnold, Jay Cutler, tvůrci velkých hudebních a business festivalů a MeetUpů. Inspiruji se od nich, ale nesnažím se je kopírovat. Byli bychom pak jen kopií a ne originálem…
8. Kolik času věnujete spánku? Jak si určujete priority v rámci jednoho pracovního dne?
Nejsem úplně ideální příklad, co se týče spánku. To se přiznám. Během pracovních dní, respektive ve standardním režimu, spím 4-6 hodin. Takový standardní den vypadá tedy tak, že vstávám okolo 5.-6. hodiny ranní, dám si kávu a vyřeším maily a nápady, které přišly přes noc, po chvíli sedám na kolo a kardio, poté směřuji do fitka na svůj trénink a trénink klientů, a zbytek dne trávím po schůzkách nebo v kanceláři, končím zhruba okolo 19. hodiny večerní. Tady je čas na nějaký vlastní osobní život, i když ten realizuji i přes den, kdy si skočím na snídani (jím 2 – 4x denně, takže snídám třeba v 11 dopoledne), oběd, vykoupat se do bazénu nebo podobně a vracím se domů okolo 21.-22. hodiny, dořeším pár mailů, dám večeři a okolo půlnoci jdu spát.
Prioritou a zábavou číslo 1 však zůstává práce okolo Fitness Institut, studium v doktorském studijním programu nebo obecně práce ve fitness.
9. Jak pohlížíte na kvalitu dnešního fitness trhu z pozice trenéra a školitele?
Dlouhodobě bojujeme ve fitness s rozdílnou kvalitou vzdělání u jednotlivých škol a vzdělávacích institucí. Jsou tu školy, které vzdělávají kvalitně a dle směrnic MŠMT, ale jsou tu stále i školy, které na to „tak nějak hřeší“ a dá se u nich udělat „papír“ jenom samotným zaplacením kurzu. To je třeba vymýtit a uvědomit si, že rekvalifikace již má svoje pevné místo v systému vzdělávání v ČR a tím pádem má daná škola i samozřejmě závazky k tomu, aby vzdělávala dle směrnic a akreditačních dokumentů.
Co vnímám já je fakt, že se zde střetáváme stále se spoustou „bro science“ a s tím, že ve školách často působí nepedagogové a tím značně trpí předávka informace i samotný výukový proces.
Co se týče trenérského prostředí, tak ano, snažíme se ho zlepšovat, ale..... fitness je zvláštní svět, a tak tady platí, že čím máte „lepší“ postavu nebo více sledujících, tím jste lepší trenér a máte silnější klientelu. To není správně. Postava nereferuje o kvalitě trenéra a je potřeba dobře vybírat, sledovat reference a srovnávat. Kvalita se stále hledá poměrně náročně a rok od roku nároky na vědění trenérů rostou.
Na druhou stranu, je to stále jen a pouze tržní prostředí, pokud nebude poptávka (tj. nebudou lidi slepě věřit své modle, ale budou přemýšlet nad danou službou a její kvalitou), nebude ani využita nabídka.
10. Rukami vám určitě již prošlo mnoho klientů – jak byste zhodnotil přístup veřejnosti a koncového spotřebitele dnes ke svému zdraví a péči o sebe?
Zájem lidí se zvedá, a to je dobře. Je pravdou, že se společnost dost rozděluje na ty, kteří „prostě na něco musím zemřít, tak proč ne na nedostatek pohybu a obžerství“ a na skupinu, která již chápe, že starost o svoje tělo znamená vyšší kvalitu života a dlouhověkost. Druhá skupina se zvětšuje, to je dobře! První skupina je radikálnější – to úplně nechápu a není to dle mého dobře…
Bohužel stále roste i výskyt neúplných a z kontextu vytržených informací, kterých se „chytají“ běžní návštěvníci fitness center a v podstatě neví, čemu mají věřit a čeho se držet. Chápu to, není to jednoduché ani pro odbornou veřejnost, a proto jsem rád, že v tomto informačním chaosu můžeme trochu „posvítit“ na ty správné informace.
Těším se z toho, že by se trh měl do budoucna rozšiřovat. Jak doufám, tak se blíží čas, kdy bude pohyb na předpis, což nám sice přivede skupinu lidí bez primárního zájmu o pohyb, ale pohybové aktivity a fitness se dále rozšíří a díky ne zcela správně pochopenému kultu těla, bude zájem o posilovny zřejmě růst. Pokud nás tedy „sebeláska“ a „cítění se dobře ve vlastním těle“, což častokrát chápu jako obhajobu lenosti (nic jiného), úplně nezabijí a nevrhnou do temna toho, že nevadí, když jsi obézní nebo s nezdravou nadváhou, ale hlavně že se cítíš dobře ve svém těle…
11. Na co by se podle vás měla zaměřit odborná veřejnost (trenéři, školy a pod.) v rámci růstu a vylepšování fitness trhu?
Na kvalitu, sebevzdělání a schopnost se kvalitně sebeprezentovat. To nám stále a extrémně chybí k tomu, abychom byli lepším trhem. Daleko snadněji se pak laik bude schopen rozhodnout, zda je pro něj daný trenér opravdu ideální volba nebo nikoliv.
Zastavím se ještě u sebevzdělání. To považuji za zásadní. Ještě stále spousta nových trenérů si udělá kurz a má pocit, že snědli všechnu moudrost světa a nyní mohou dávat zaručené informace, rady a zkušenosti. Ano, mohou. Ale je potřeba, aby si je neustále obohacovali, utvrzovali se v nich, případně si je měnili.
Když jsem začínal jako trenér, tak jsem si také velmi nekriticky myslel, že teď už teda vím všechno. Teď vím, že toho stále ještě vím opravdu málo…
12. Fitness Institut je skvělé místo pro vzdělávání, plné skvělých školitelů. Jaké jsou vaše cíle a vize?
Děkuji. Jsem rád, že to tak vidíte. Snažíme se vybírat lektory tak, aby to byli pozitivní lidé s určitým vyšším principem a pochopením, v jakém stavu společnost je, a že je třeba té odborné i neodborné veřejnosti pomoci. Jsem rád, že s námi pracují jen ti nejlepší a každým dnem jsem jim vděčný, že je právě ve Fitness Institutu můžeme mít.
Co se týká vizí a cílů, tak už jsem je naznačoval výše. Ale kdybych je zjednodušil, tak chceme být stále kvalitnější, chceme se v ČR ještě trochu více „rozkročit“ i do menších měst, být blíže lidem, aby za námi nemuseli cestovat stovky kilometrů (i když Brno je krásné) a hlavně, abychom rozšiřovali nabídku vzdělání nejen v offline prostoru, ale postupem času se více pustili i do online vzdělání a kvalitního netriviálního obsahu.
K tomu již chystáme nový web se silnějším uživatelským rozhraním, vlastní e-shop, novinky v kurzech jako je diastáza, pánevní dno, zásobníky cviků, ale třeba i nové rekvalifikační kurzy. Chceme jít daleko více do soft skills a jedním z takových větších projektů příštího roku je vlastní seriál konferencí s našimi lektory po ČR.
Jednoduše, nápadů je spousta, na realizaci pracujeme každým dnem, ale jak jsem naznačil, ten cíl se při samotné cestě může ještě mnohokrát upravit, změnit, nebo zcela překopat. Rozhodně je ale na co se těšit.
13. Dokáže popsat některé fitness trendy, které se aktuálně vyskytují na českém trhu, případně které k nám příchází?
Myslím, že trend je zřejmý již poslední rok nebo dva. Fitness komunita je čím dál vzdělanější (i když si to stále někdo nemyslí), má za sebou prvotní zisk informací z oblasti anatomie, výživy nebo sportovního tréninku a nyní je připravena již získávat informace odbornější, netriviální a hlavně podložené. To je zásadní zjištění.
A tak se náš trend bude ubírat (a již ubírá), více směrem, já tomu říkám „laické fyzioterapie“. Více se zajímáme o svoje chodidla, záda; o to, co na nás působí z vnějšku; zajímá nás vývoj člověka a pohybových řetězců. Už to není jen o tom, že „prostě chci dřepnout 100 kg“, ale o tom „chci dřepnout 100 kg se správnou technikou a zapojení těch a těch svalů…“. Jsme inteligentnější a zároveň širší komunita, než jsme bývali dříve, a na to je potřeba reagovat.
Na závěr bych rád poděkoval za možnost rozhovoru. Vždy jsem měl možnost mluvit o své stravě, tréninku a přípravách na soutěže, které samozřejmě stále zbožňuji, a je to to, co mě vytvořilo, ale je to vlastně můj první business rozhovor.
Děkuji za něj, a možná bych přidal jedno takové shrnutí nebo snad radu, protože Wellspace chápu jako prostor pro začínající podnikatele – fitnessáky (protože i trenér je podnikatel). Nebojte se tak, jak dřete v posilovně, dřít i na snu, který máte v businessu. Nebojte se investovat čas i peníze, a možná to berte ne tak vážně a více s nadhledem – vše se pak dělá radostněji, energičtěji a jednoduše se tou „prací“ jen a pouze bavíte.
Děkujemo Janovi, tento rozhovor jsme si i my přečetli několikrát dokola. A musíme přiznat, že určitě bude na seznamu těch, ke kterým se vždy vrátíme když se budeme potřebovat obklopit energií a vizí, jakou sdílí Jan se svou komunitou prostřednictvím Fitness Institutu a jeho životního stylu.
Už nyní se těšíme na další spolupráci, zatím můžete sledovat Jana a Fitness Institut na jejich sociální sítích:
Instagram Jan Caha & Fitness Institut Facebook Fitness Institut
🤸🏾♂️Wellness je budoucnost, Wellness je komunita.
Za tým Wellspace Radana
